Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vypěstování trifoliáty ve volné půdě

31. 3. 2015

Vypěstování  trifoliátové  podnože

(Pozemek pro pěstování se nachází na jižní Moravě, na okraji Hané a tedy v teplotně relativně příhodných podmínkách. Nelze tedy uvedené postřehy vztahovat na vyšší polohy)  

Po několika špatných pokusech o vypěstování trifoliátové podnože v květináčích, jsem se jeden rok rozhodl  vysadit jednoleté rostliny vyseté do truhlíku do volné půdy a posléze i přímo vysévat semena na jaře do země.

  To konečně, i přes ztráty, mělo vést k vypěstování slušných rostlin bez nějaké větší námahy a starání.

A) získání semen

 

  sklizené plody Plody trhám před opadem z rostliny (kvůli tomu, aby mě někdo nepředběhl) a  lehce hnijící plody-prosineczbytek nedostupné v koruně nechám opadat (případně protřepávám) a sesbírám. Plody dám na misku a dám do fóliovníku, kde přes zimu normálně mrzne, jen do plodů neprší. Mráz, chlad a vlhko je na shnití plodů ideální. Se shnilých plodů se semena vyberou lehce a vůbec si přitom nepolepí ruce od pryskyřice (to by nastalo, kdybych semena vybíral z čerstvých plodů). Semena properu ve vodě a co nejdříve vyseji. Neskladuji je v ledničce, jak jsem to dělal, když jsem semena vybíral dřív. Řekl bych, že potom hůře a nepravidelně klíčí a objevuje se i dost chlorotických rostlinek.

B) předpěstování ročních sazenic a jejich výsadba do volné půdy 

 

   Semena seji do truhlíku (většinou v únoru) bez odtokových otvorů do zeminy 1:1 – rašelina : agroperlit. Truhlík po vysetí a přiměřeném zalití přetáhnu potravinářskou fólií a dám na místo nejlépe se spodním teplem (u mě zásobník na teplou vodu). Po vyklíčení (asi za 14 dní až tři týdny) fólii odstraním a dám na světlé místo, kde rostliny v bytě či fólníčku potom rostou celý rok v truhlíku a dosáhnou výšky 20-30cm. Další rok na jaře sazenice vysadím do volné půdy zahrádky. 

 Obrazekrostlinky jeden měsíc po vysetíměsíc po výsevu

 

C) přímý výsev do volné půdy 

 

   Semena vysévám přímo na záhon do země v dubnu až květnu. Přesněji, hned jak je to vzhledem ke stavu půdy na jaře možné. Čím dřív, tím lépe. Případný následný mráz jim neublíží. Nezkoušel jsem zatím výsev na podzim a to hlavně z toho důvodu, že vybírání semen je mnohem pracnější.  

D) další ošetřování ve volné půdě

 

   Po sázení i setí do volné půdy se o rostlinky starám tak, že pouze okopávám mezery mezi řádky a po vzejití i jednotlivé rostlinky. Když si vzpomenu tak i pohnojím, ale nijak výrazně, třeba jen jednou za rok a to hlavně na jaře. Občas i ve velkých vedrech zaliji, ale nepřeháním to. Na jaře spočítám škody a většinou ostříhám uschlé části. Jsou to hlavně ty koncové, které špatně na podzim vyzrály a přes zimu zmrzly. Rostlinkám zaštipuji obrost na jeden výhon, aby se nevětvily a rostly rovné silné rostliny. Větší vyvazuji i k oporám(v mém případě k ostříhaným výhonům z jabloní). Za tři roky pěstování by měly být rostliny silné k přesazení do květináčů a k roubování, případně k přesazení na stanoviště ve volné půdě.

E) porovnání obou způsobů

 

   V roce 2009 jsem vysel na zkoušku semen do truhlíku i do volné půdy. Stejně tak v roce 2010.

   K tomu jsem ještě na jaře 2010 vysázel rostlinky ze setí jaro 2009 z truhlíku.

   Rostliny seté přímo do země v roce 2009 narostly do podzimu asi 20cm, ale přes zimu 2009/10 dostaly těžkým sněhem pořádně zabrat. Olámané, omrzlé a zaschlé vršky jsem musel ostříhal asi 3 cm nad zemí. Rostliny ale normálně rašili z přeživších spodních oček a slušně rostly. Do podzimu 2010 narostly v pěkné rostlinky výšky 30-40cm.

   Rostliny vyseté v roce 2009 do truhlíku jsem na jaře 2010 vysadil do volné půdy. Sazenice byly pěkné, asi 30 cm velké s bohatými kořeny. Od zasazení ale rostliny moc nerostly a část jich i uschla. Ostatní od vrchu zasychaly a listy byly žluté. Nakonec obrazily ve spodní části a listy ztmavly a začaly i mírně růst. Do podzimu 2010 ale moc nenarostly, spíše po obražení dosáhly jen své původní výšky vysazených sazenic na jaře. Zimu také přežily špatně a na konci roku 2011 nezbyla jediná rostlina.

    Každý rok, ale určitě nebude stejný.

   V roce 2010 jsem vysel ještě jednou do země i do truhlíku. Výsev do země jsem dělal na dvakrát. Jeden hned po vyjmutí semen z plodů a druhý později ze semen která mi zbyla a uchovával jsem je asi měsíc v ledničce. 1. výsev(přímý) vyklíčil bezvadně. Rostliny narostly pěkně vybarvené, opět asi 20cm vysoké. Ten 2.(po skladování v ledničce) mizerně. Vyklíčilo minimum semen a rostliny do podzimu 2010 dosáhly výšky jen asi 10 cm. Prostě vysetí přímo po vybrání z plodů, a co nejdříve je to možné na jaře, se mi zatím osvědčuje nejvíc. Dá to nejmíň práce a starostí se skladováním a má to nejlepší výsledky. Výsev do truhlíku klíčil opět dobře. Truhlík byl celou dobu v bytě na ne příliš vhodném místě a narostly do výšky asi 15-25cm.

Výsev 2009 do volné půdy:

září 2009březen 2010- sníh a led polámaly jednoleté rostlinky 

10.9.2010 - ze setí jaro 2009

10.9.2010

 

Výsev 2009 do truhlíku a vysazení sazenic do volné půdy2010:

10.9.2010-detail

10.9.2010 výsadba 2010 z výsevu 2009

 

 

Výsev 2010 do volné půdy:

výsev do volné půdy 2010- stav v červenci 2010

 

 

10.9.2010- ze setí jaro 2010

 

A srovnání výsevu a výsadby 2010 po roce na stanovišti. V popředí výsev jaro 2010, v pozadí výsadba jaro 2010(z výsevu do truhlíku jaro 2009). Detaily výše.:

Obrazek

2011:

rostliny přezimovaly pod pokrývkou sněhu relativně dobře. Opět omrzly horní části asi 10 cm nad zem, ale dobře obrážely a rostly. Takhle vypadaly třeba roční semenáčky v září 2011:

vysev-2011-trifoliata.jpg

A takhle z výsevu jaro 2010: 

vysev-2010-trifoliata.jpg

a takhle z výsevu 2009:

vysev-2009-trifoliata.jpg

Zima 2011/2012 !!! a všechno je jinak

Teplá zima až do konce ledna a pak prudké asi 14 denní ochlazení začátkem února k 20°C při nulové sněhové pokrývce byl pro rostliny smrtící. A to pro jedno, dvou i tříleté. Vše totálně zmrzlo i s kořeny. Na stanovišti však zmrzly i rostliny čtyř i pětileté, které jsem tam měl ze starších výsadeb, včetně asi pětileté trifoliáty Flying Dragon, která dosavadní zimy vždy přežila. V okolí nepřežila třeba i spousta rostlin růží.

foto 18. 4. 2012: 

jednoleté rostliny:

18.4.2012 jednoleté

dvouleté rostliny: 

18.4.2012 dvouleté

Opět jsem ale v roce 2012 vysel nová semena.

 

Zima 2012/2013 

byla mírná plná sněhu, ale dlouhá. Na jaře s mnoha srážkami. Snad nic nezmrzlo a tak jsem vysel další semena. Rostliny přežily  i velká horka a sucho o prázdninách 2013.

Uvidíme, co zima 2013/2014. Jsou na ni připraveny již dvouleté a letošní jednoleté rostliny, které všechny vypadají v kondici. Snad se nedočkám další pohromy. Některé ty dvouleté by už příští rok mohly dorůst do roubovatelné velikosti.

Stav rostlin jaro 2015:

31.3.2015

tříleté semenáče(výsev 2012)

img_1184.jpg

img_1184.jpg

 

dvou a tříleté rostliny(zleva výsev 2013 a 2012):img_1187.jpg

img_1187.jpg

jednoleté(výsev 2014)

img_1186.jpg

img_1186.jpg