Pěstební podmínky
Pěstební podmínky
Umístění rostlin
Bohužel podmínky mi dovolují jakési zimování, ale bez možnosti jarního probuzení a včasného kvetení. To značně omezuje plodnost a růst citrusů.
Během léta mám většinu rostlin na zahradě u zděné zídky. Doma zůstává v posledních letech jen 1 citroník na Pomelu. Umístění venku má mnoho výhod od aplikace postřiků, nezasolování půdy, opylování, otužování, dostatek světla. Nevýhodou je zkrácení vegetační doby a méně teplé a vlhké podmínky (přece jenom ve skléníku či fóliovníku by to rosto lépe). Nevýhodou také možné přemokřování substrátu za delších dešťů, hlavně na jaře a podzim a velká závislost růstu na venkovní teplotě.
Pokud rostliny vynáším před "zmrzlými muži" několikrát opakovaně cestují ven a dovnitř v případě nebezpečí mrazíků. To stejné je na podzim. Snažím se je udržet venku co nejdéle, aby přešli do vegetačního klidu venku a po přenesení do podstatně horších světelných podmínek zimoviště mi neopadaly, což se ne vždy povede.
Každopádně snad každý rok je jiný, co se týká srážek, tepla, mrazů... a tak třeba v roce 2010 rostliny na zahradě spíš trpěly chladem a mokrem a lépe rostly ty co byly pod střechou či v bytě ikdyž v horších světelných podmínkách.
Na jaře 2007 jsem poprvé využil malý foliovníček, ve kterém mám umístěno topidlo. Nemusím tedy v případě jarních ranních mrazíků část rostlin neustále přenášet ze zahrady do domu a zpět. Zařízení je z dřevěných hranolů a potaženo fólií GINEGAR.
Bohužel kapacita pro moje rostliny je již překročena a fólníček to všechno stejně nepojme a také je nevhodně směrovaný(severozápad) a hlavně na jaře a na podzim je to znát.
Prostor pro letnění rostlin:
Zahrádka u domu. Nadmořská výška 242 m.n.m.
Do prostoru svítí slunce až zhruba v poledne, protože ráno rostliny kryje asi dvoumetrová zděná zídka. Do fólníčku, který kryje před sluncem ještě sousední přiléhající budova, až odpoledne. Takže to určitě není nejlepší umístění. V horkých slunečních dnech je to ale zase spíš výhoda.Bohužel je tam umístěno větší množství rostlin než je zdrávo a tak si dost konkurují.
Zídka jde od severozápadu na jihovýchod. Fotograf, který není postavený kolmo k zídce se dívá skoro přesně na východ a za zády má západ. Podélná osa foliovníku prochází tedy od jihozápadu na severovýchod:
Od roku 2009 mám již část rostlin z nedostaku místa na této zahrádce u stěny domu, kam slunce přímo svítí až později odpoledne. Převážně ty vetší rostliny.
Odloučené pracoviště-zahrádka:
tady mám v zemi vyseté trifoliáty(které do jedné v zimě 2011/2012 vymrzly) a vysázené asiminy Prolific a Rebeca´s Gold.Taky zde od jara 2012 léčím chlorotické a jinak zkoušené citrusy. Případně i letním mučenky a další rostliny, které doma už nemají místo.
Zimoviště od podzimu 2008 do jara 2011
Po zimování rostlin na chodbě u malých okýnek-nedostatek světla a rostliny namačkány na sobě, jsem na zimu 2008/09 rostliny přemístil na nové zimoviště. Sice je vzdálené asi 12 km, ale je prostornější a světelnější a chladné. Bohužel zimování 2010/2011 bylo poslední. Škoda, rostlinám se tu v zimě líbilo.
Zimoviště od podzimu 2011
Rostliny budou, doufám, že provizorně", zimovat 2011/2012 ve dvou prostorách. Jedním je výše uvedený fólníček z vnitřní strany ještě opatřený bublinkovou fólii, topítkem s termostatem. Druhý prostor bude komora zahradního domku.
2012/2013 již v tomto prostoru zimováno vše, 2013/2014 již s novými dveřmi a oknem, tedy bez provizorního utěsnění starých absolutně netěsných dveří. Vypadá to, že toto bude bohužel již na dlouho konečný stav.
Velikost nádoby
Je asi zbytečné říkat, že při pěstování v květináči je důležitá i velikost nádoby. Jistě si to každý vyzkoušel. Pravidelné přesazování do o něco málo větších květináčů doporučují všichni pěstitelé a rostlinám prospívá. Musíme brát v úvahu i velikost nadzemní a kořenové části rostliny. Je ale třeba přesazovat až po prokořenění květináče. Malé květináče ovšem v létě v mých podmínkách rychle vysychají, ve velkém neprokořeněném objemu zeminy zase může dojít k zkysnutí zeminy. V mém případě je lepší zrovna vyměnit všechnu zeminu-viz článek Chloróza. Markantní potřeba velkého objemu zeminy je u rostlin s mohutným kořenovým systémem, jako je rajčenka, fíkovník nebo mučenky. Tam je dobré při přesazování, pokud chceme docílit většího růstu, zvolit větší objem. Pokud ovšem potom na takový květináč mám prostor. U citrusů bych se ale raději držel více při zemi. I velké rostlině naroste při odpovídající péči-tedy dostatečného hnojení a zálivky-daří i v relativně malém květináči. Pokud není prostor květináče úplně prokořeněn, špatně se udržuje správná vlhkost substrátu(hlavně hrozí dlouhé vysychání) a tím se zvyšuje nebezpečí poškození kořenů.
Substrát
Měl by být mírně kyselé reakce, vzdušný, z dostatkem organických látek. Používal jsem směs zahradního substrátu:rašeliny:agroperlitu v poměru asi 2:2:1. V roce 2009 jsem už ale přesazoval do substrátu s měnším podílem perlitu a část rašeliny a kupovaného substrátu jsem nahradil vlastním kompostem s podílem zahradní zeminy. Přivádějí mě k tomu zkušenosti, že lehký substrát se musí pravidelně a hlavně častěji zalévat, což pro mě není problém a v zimě výhody, že nehrozí přemokření kořenů. Problém je ale doba, kdy se v létě o rostliny starají dobrovolníci a těm se můj způsob zalévání nedaří dodržet. Výsledkem jsou pak zaschlé kořeny. Potom do dalšího léta a dovolené rostliny rozcházím a situace se opět opakuje.
Pod substrát jsem používal drenážní vrstvu z keramzitu.V případě běžných nižších a hlavně menších květináčů odebere drenáž další objem zeminy a nejen pro to jsem přešel na pěstování bez drenáže. Stejně nové kontejnery již mají dostatečně velký počet velkých otvorů, kterými oddteče nadbytečné množství vody.
Pro trifoliáty, které jsem vypěstoval venku na zahradě a přesazoval do kontejnerů, ale žádnou směs nemíchám. Sadím je do zeminy ze zahrady a zatím se jim v ní líbí víc než v míchaných rašelinových substrátech. Ty pomaleji vysychají, což v létě je lepší, ale v chladnějších částech roku(což je větší část) to je nevýhoda.
Doba přesazování
Je dobré přesazovat citrusy v době, kdy neroste nadzemní část. Nejvhodnější je předjaří, kdy rostliny ještě neraší a po přesazení má rostlina celé vegetační období na prokořenění nového substrátu. Po přesazení by měla rostlina již začít růst, aby kořeny čerpaly zálivku a zemina nezůstávala přemokřená. Protože nemám skleník a tedy ani teplý prostor pro přesazování, přesazuji tak jen největší rostliny. Zbytek přesazuji podle potřeby a stavu rostliny během roku-do konce prázdnin. Pokud ukončila růstovou fázi nadzemní části, tak ji klidně přesadím. Rostlina jestě stačí částečně do nové zeminy prorůst kořeny. Vyvaroval bych se ale přesazení v zimě. Rostlinu přesadíte, zalijete a zemina v chladné místnosti prakticky nemá šanci vyschnout a kořeny rostliny uhnijí. Vše ale záleží na vašich konkrétních podmínkách !!!
Zálivka
Během léta mám většinu rostlin na zahradě u zděné zídky. Rostliny kontroluji každý den a podle potřeby, zaliji. Není problém s přelitím - rostlina vodu spotřebovává rychle a taky se vzhledem k teplotám rychleji vypařuje . Udělal jsem i zajímavou zkušenost při používání plastových květináčů na růže o objemu 2 a3 litry. Jsou vyšší a pokud se nezalijí dostatečným množstvím vody včas a dojde k většímu vysušení půdy(hlavně v substrátu, kde je větší množství perlitu), další zálivkou se nemusí dobře provlhčit spodní část. Vody je buď málo nebo proteče kolem stěn (nebo příliš lehkým substrátem) ven a půda hlavně ve spodní části zůstane suchá. Stalo se mi to v průběhu dovolené, když jsem zalévání přenechal jiným. Zálivku prováděli poctivě a pravidelně, ale vždy jen malé množství a právě ve vyšších nádobách zaschly ve spodní části kořeny.
Jaro a podzim už je na zálivku složitější, ale pokud jsou rosliny venku je to dobré. Na podzim je ale lepší , aby do rostlin už moc nepršelo, aby před zimováním dostatečně vyschly a nebyly promáčené. Problémy nastávají při umístění na zimoviště. V zimě jsem měl rostliny na chladném schodišti. Poprvé v zimě 2008/2009 v chladném "průjezdu" v rodinném domě s přední prosklennou stěnou. Zalévám (kontroluji)tak jednou za čtrnáct dní. Mám strach z přelití a zahnívání kořínků a tak se mi už stalo, že pár menších rostlin jsem spíš usušil.Při zimování od roku 2011 v komoře moc možností k zálivce není. Rostliny jsou namačkány, že se k nim nedostanu. Jediná možnost je v bezmrazý den je vynést, zalít a zase vrátit.
Zálivkovou vodu používám odstátou ze studny. Voda má však zásaditou reakci a tak její dlouhodobé používání nepřispívá k dobrému stavu rostlin. Proto jsem v roce 2012 ještě přidal sud na vodu dešťovou a jí se snažil max využívat při zálivkách. Voda má reakci lehce pod neutrální hodnotou-mírně kyselou, což by mělo citrusům vyhovovat.
Náhledy fotografií ze složky Zimování 2009-2010