Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chloróza

20. 8. 2013

 

Tato fyziologická porucha mě u citrusů trápí neustále. Někdy je to lepší a někdy horší.
Foto citroníku Genoa 8.7.2016-chloróza ošetřená postřikem "železa" na list.
dsc_0331.jpg
 
Myslím si, že základem problémů je u mne voda.
Chtěl bych používat jen dešťovou, ale v mnoha letech jsem odkázaný na vodu jinou. Tedy buď vodovodní nebo studniční.
Pitná vodovodní voda je u nás ve velmi dobré kvalitě,s dobrými organoleptickými vlastnostmi. Na pití bezva. Její velký problém je tvrdost. Ta je krásně vidět při používání v domácnosti, kdy nárůst vodního kamene ve varné konvici je enormní. A citrusy tvrdou vodu rády nemají.
Studniční voda je skoro zadarmo, ale její pH je o něco vyšší než neutrálních 7.
Takže půda se postupně zasoluje nebo zezásadovití J . Spíše to druhé, protože volím variantu levnější použití v sudu ohřáté studniční vody. Tu používám i na ostatní rostliny.
 
O řešení výskytu chlorózy na citrusech se pokouším několika způsoby. Zálivkou či postřiky speciálními Fe přípravky, ale také výměnou zeminy.
Zálivka mi nepřipadá nijak zvlášť účinná. Postřiky u některých rostlin přinesl určitý výsledek, hlavně částečné dovybarvení listů do zelena.
Ještě jsem nezkoušel použít třeba Síran amonný. Je snad nejvíce fyziologicky kyselé hnojivo. Mělo by snižovat ph půdy a eliminovat tak nadbytek vápníku, který brání transportu železa z půdy. Dusík v amonné formě účinkuje v půdě dlouhodoběji a nevyplavuje se tolik, jeho přeměna na nitrátový trvá určitou dobu. Aplikaci je nejlépe provést na jaře.
 
Přesazení do nové zeminy vlastně řeší celý problém z gruntu a výsledky jsou s tím dobré. Přesazovat ale všechny rostliny do nové zeminy každý rok nejde. Hlavně větší rostliny musí čekat déle.
 
Možností je i přesazení rostliny na léto do volné půdy. Poprvé jsem to použil v roce 2012. Rostliny, které měli chlorózu, případně špatný růst, jsem vyklepl z květináčů obral všechnu zeminu a zasadil do volné půdy na zahradě. Některým jsem dal poslední šanci. Ty rostliny, které na to ještě měly, šance využily. Ty které už na tom byly opravdu špatně a bylo mi jen líto je na jaře vyhodit ani to nepomohlo. Menší část rostlin jsem tedy vyhodil, ale většina se oklepala a listy dostaly normální plné zbarvení, i když nevykázaly velký růst. Na podzim ale vypadaly nesrovnatelně lépe. Před příchodem mrazů jsem je vykopal a vrazil do přechodných květináčů. Některé jsem na jaře 2013 už jen přesadil do stabilních nádob a některé šli znovu do zahrady do volné půdy. V tomto roce 2013 nemá žádná rostlina(z těch podruhé umístěných) ve volné půdě chlorózu a mají docela slušné přírůstky. Na léčení byly dány další.
 
Druhý základní problém je zemina + zálivka + podnož+ umístění rostlin – ve výsledku kvalita a pohoda kořenů.
 
Na doporučení jiných jsem zkoušel ledasco.
Kupované substráty pro citrusy, míchání z rašelinových substrátů, přidávání perlitu, písku, šťerku, kompostu, zahradní zeminy, různé poměry, ….
Co někdo vychvaloval jako super, jak to roste a je to prima, tak u mě byl třeba absolutní propadák. Přišlo děštivo a chladno a rostliny venku v rašelinovém substrátu hromadně odešly. Takže jsem do toho vrazil hodně perlitu, aby to nedrželo tolik vody, vysychalo to rychleji a bylo to vzdušnější. Přišlo teplé léto, dovolená a bylo opět zle. I když zálivka byla denní, tak byla nedostatečná a dolní dvě třetiny půdy totálně vyschlé. Kořeny v pánu.
To jsou dva extrémy, mezi kterými se vše pohybuje.
Podnože k tomu mají také hodně co říct.
V poslední době je u mě trend používat v největší míře zahradní zeminu. Myslím tím úplně obyčejnou zeminu ze zahrady, často doplněnou o písek a vlastní kompost. Absolutně to vyhovuje trifoliátám. Ale i Citranžím a citrumelům či bigarádiím (ty se mi zatím osvědčovaly nejhůře). Bohužel i tady dochází k chloróze naroubovaných rostlin. Ale mnohem později.
 
Výhoda vazby TRIFOLIÁTA+ZAHRADNÍ ZEMINA je opravdu zřetelná vůči ostatním variantám. Rostliny jsou nejvitálnější. Výhodou je i to, že rostliny, které má volně v květináčích na zahradě vzhledem k větší váze substrátu tak často nepadají k zemi při sebemenším poryvu větru :-).